| rdfs:comment
| - Říz je vedle vody, kvasnic, chmelového izoextraktu, škrobnatých surogátů, fungální amylázy, sacharózy, bramborové maltózy, vitamínu C, sacharinu, kyseliny benzoové, kuléru, jedlé sody, cizrny, jablečného kalu, koriandru a použitých košťat další tradiční surovinou pro výrobu poctivého českého piva € ®™№666. Říz se však široce uplatňuje i v ostatní především potravinářské výrobě. [[Soubor:Gambrinus.jpg|thumb|right|Zjevený říz. Jan Primus, dědek čtvrtého sládka Karla, se po něm nedokázal ani čitelně podepsat.]]
|
| abstract
| - Říz je vedle vody, kvasnic, chmelového izoextraktu, škrobnatých surogátů, fungální amylázy, sacharózy, bramborové maltózy, vitamínu C, sacharinu, kyseliny benzoové, kuléru, jedlé sody, cizrny, jablečného kalu, koriandru a použitých košťat další tradiční surovinou pro výrobu poctivého českého piva € ®™№666. Říz se však široce uplatňuje i v ostatní především potravinářské výrobě. [[Soubor:Gambrinus.jpg|thumb|right|Zjevený říz. Jan Primus, dědek čtvrtého sládka Karla, se po něm nedokázal ani čitelně podepsat.]] Sem tam se stane, že si někdo z pracovníků něco uřízne. Popřípadě do aparatury spadne domácí zvířectvo, obvykle potkan, a je nařezáno. Odtud vzešel pojem říz. Smetky, obzvláště střepnaté z podlahy lahvárny, jsou taktéž tradičně počítány mezi říz. Mezi říz se dá započítat všechno, o co se lze pořezat, popř. co by vám dokázalo uříznout pěknou ostudu. O zdravotní nezávadnost produktu se pak postará dlouhé kvašení. Ne zas až tak zvláštním případem je použití již hotového piva jako řízu. To vychází z teorie kurvítek. Jednou za čas se stane, že se várka příliš vydaří. Distribuovat toto pivo mezi stálé zákazníky by znamenalo riskovat, že budou nově poznanou kvalitu vyžadovat vždy a nakonec by možná i utečou ke konkurenci. Řešením je říznout nepovedenou várku pivem vyloženě hnusným, třebas by bylo od konkurence. Občasný výkyv v kvalitě dolů zákazníci snášejí mnohem lépe. To je tedy klasické takzvané řízování. Modernější postup při výrobě piva a v součané době u nás oblíbenější alternativu k řízování představuje hrabování čili bagrování (z německého graben a bagraben), při kterém chuť, barvu i procenta alkoholu získává pivo ze základní suroviny. A základní surovinu pivovar získává vyhrabáváním popř. vybagrováním podloží zpod somráků u nádražních budov. Taková výroba je jednodušší, neboť po rozmíchání základu ve vodě stačí produkt nasytit oxidem uhličitým, nicméně produkt nedosahuje kvality jako u tradičního postupu, navíc o zdravotní nezávadnost se v tomto případě nestará nikdo a nic. Obzvláště mezi Američany v USA je rozšířená představa, že k nim dovážené pivo vyrábějí přímo bezdomovci přímým močením do flašek. To je samozřejmě představa naivní. Moderní plnící linky vše zautomatizovaly a tento způsob se používá již jen v Německu při výrobě tzv. Bio-bier. Skopčák chovaný za tímto účelem v souladu s evropskou normou na ochranu domácího zvířectva před neurózou, újmou a domácím násilím na biolouce je živen toliko biovepřovým a biohovězím z biochovu.
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)