| abstract
| - [[Soubor:Ponozky nevkusne.png|thumb|250px|Z hlediska evolučního představují světlé ponožky v tmavých sandálech jasný signál.]] Image:The Great Sock.jpg To je velice zajímavá historická otázka. Ještě ve 20. letech minulého století bylo nošení ponožek v sandálech poměrně běžné, sandály sloužily jako lehká turistická obuv, do které mohla být vkládána tenká ponožka, aby byla kůže ochráněna před škrábanci a prachem. Změna nastala postupně v souvislosti se založením Hitlerjugend v Německu roku 1926 – součástí uniformy tohoto mládežnického spolku byly v německé tradici vysoké bílé podkolenky, vrchním ideologům nacismu se ale zdála být lehká sportovní obuv sandálového typu příliš nevojenskou, neodpovídající militaristickému duchu organizace. V Hitlerjugend a spřízněných tělovýchovných organizacích tak byla během následujících let tvrdě prosazována pevná a vyšší pseudovojenská obuv. Image:The Great Sock.jpg Dokud ještě nebyly zakázány ostatní turistické a výchovné spolky (např. němečtí demokratičtí skauti – Pfadfinder, sociálnědemokratické dělnické tělovýchovné jednoty, židovská mládež a další), bylo možné snadno odlišit příslušníka Hitlerjugend právě pro jeho nezvyklé vojenské boty, i když neměl na sobě zbytek uniformy. Boty totiž byly drahé, takže byl-li dotyčný z chudší rodiny, což nebylo za světové hospodářské krize výjimkou, měl leckdy jen jedny a v těch musel chodit stále. V napjaté atmosféře Výmarské republiky to vedlo k četným potyčkám, a tak není divu, že když vliv nacistů posílil, karta se obrátila a nošení sandálů se naopak stalo sociálně diskriminujícím znakem. V dobové propagandě se lze dokonce setkat s tím, že jsou otevřené sandály s ponožkami označovány za „sionistickou“ obuv vhodnou leda pro horkou a skalnatou Palestinu a neslučují se s potřebami nordického člověka, jehož kůže na noze je rasově odlišná a samozřejmě výrazně zdravější. Předválečné zvyklosti nosit sandály s ponožkami samozřejmě přinesl těžkou ránu nárůst německého vlivu v Evropě na začátku druhé světové války. Image:The Great Sock.jpg Nošení této obuvi mohlo totiž Gestapo považovat za provokaci, zastání nenašli ani starší lidé, kteří se jí nemohli ze zdravotních důvodů snadno vzdát a stávali se tak snadným cílem šikany okupačních vojáků, často „vychovaných“ právě v Hitlerjugend. Image:The Great Sock.jpg Poslední ránu jinak poměrně neškodnému zvyku nosit ponožky do sandálů pak zasadil konec války, kdy se jako turistická obuv definitivně prosadily (mj. např. i v českém trampingu) pevné vojenské boty z hojných armádních přebytků, které byly levné a trvanlivé. Ostatní sportovní obuv se s profesionalizací sportu (srovnejte např. předválečnou a současnou olympiádu!) čím dál tím více specializovala a převládly v ní kotníkové varianty vhodnější na podávání extrémních výkonů. Sandály s ponožkami tak byly vytlačeny ze světové módy, ale fakt, že se tak vlastně stalo následkem nacistické zvůle, si lidé, zvláště po válce v Německu, raději nepřipouštěli. Následující mladá generace, která jinak černé svědomí svých otců kritizovala, už problému nerozuměla a měla svou vlastní módu.
|