| rdfs:comment
| - Vršovice (Německy Hügeldorf, také Verschowitz viz. nádraží Nusl - Verschowitz za Protektorátu) byly dlouhé doby zapsané do historie pouze jako vesnice-pěstírna prasopsů pro širokou Pražskou veřejnost. Přesto mají dlouhou historii, podle pověsti je založil řecký spisovatel Aristofanés v roce 1023. Pověst ale patrně nebude zcela pravdivá, neboť tou dobou byl už cca 1500 let mrtev. Podle historiků založil Vršovice spíše poskok Mikuláš, který se v těchto tehdy opuštěných končinách zatoulal při sběru melounů na pobřeží Botiče (který se vlévá do Nilu). Protože netrefil domů, postavil na tomto místě kostelík a usadil se zde. Vršovice se brzy začaly rozrůstat a v roce 1434 čítaly podle Kryštofa Kolumba 3 chalupy, kostel a tvrz postavenou místními dětmi převážně z bambusu. Poté Vršovice několikrát
|
| abstract
| - Vršovice (Německy Hügeldorf, také Verschowitz viz. nádraží Nusl - Verschowitz za Protektorátu) byly dlouhé doby zapsané do historie pouze jako vesnice-pěstírna prasopsů pro širokou Pražskou veřejnost. Přesto mají dlouhou historii, podle pověsti je založil řecký spisovatel Aristofanés v roce 1023. Pověst ale patrně nebude zcela pravdivá, neboť tou dobou byl už cca 1500 let mrtev. Podle historiků založil Vršovice spíše poskok Mikuláš, který se v těchto tehdy opuštěných končinách zatoulal při sběru melounů na pobřeží Botiče (který se vlévá do Nilu). Protože netrefil domů, postavil na tomto místě kostelík a usadil se zde. Vršovice se brzy začaly rozrůstat a v roce 1434 čítaly podle Kryštofa Kolumba 3 chalupy, kostel a tvrz postavenou místními dětmi převážně z bambusu. Poté Vršovice několikrát padly v šestileté válce s Nuslemi (osudová bitva na Míčankách 1495), poté podlehly Strašnicům (1558) a posléze i několikatisícové vinohradské armádě se silným námořnictvem. V té době však vítězové neměli, co si z Vršovic odnést (Vršovicím se tehdy trefně říkalo "Sahara"), proto si i nadále vesnice zachovala svou autonomii. Největší pohroma přišla v době třicetileté války, kdy švédské vojsko při cestě ku Praze Vršovice téměř vyplenilo. Nejvíce to ovšem odnesly Mařka, Božena a místní dvě krávy. Po válce se ve Vršovicích přestaly pěstovat avokáda a citrusy a začal se zde hrát fotbal. V té době už měly nesmírně hustou síť putyk, neboť na jednoho obyvatele Vršovic v té době připadly statisticky 3 místní hospody. Vzestupu také pomohlo vybudování nádraží Nusle - Vršovice (1880), tramvaje (1.7.1899) a posléze i letiště a teleportovací stanice, která měla v prvních letech za úkol exportovat důchodce do Novosibirsku. Po osudovém vítězství vršovických chuligánů nad nuselskými dětmi byl název nádraží změněn na Praha - Vršovice. Vršovický velekněz po několikahodinovém mučení donutil císaře Františka Josefa I., aby povýšil Vršovice na město (1902). Přestože je po šestileté okupaci (1916 - 1922) anektovala Praha, pravděpodobně se nikdy nedočkají metra a turistů.
|