Prastaré právo zaklínačů požádat člověka v nouzi (obvykle otec rodiny mimo domov), který potřeboval pomoci, o "věc, která mu (t.j. otci) patří a o které dosud neví, že mu patří". Řízením osudu byl danou věcí téměř vždy syn dotyčného, který se později musel stát zaklínačským učedníkem. Pokud otec syna odmítl vydat, zaklínač nic nenamítal; později však potkala rodinu (bez zaklínačova přičinění) opravdu strašná pohroma. Toto předurčení osudem je v Sapkowského knihách velmi často zdůrazněno, jedno takové pouto spojuje Ciri a Geralta.
Prastaré právo zaklínačů požádat člověka v nouzi (obvykle otec rodiny mimo domov), který potřeboval pomoci, o "věc, která mu (t.j. otci) patří a o které dosud neví, že mu patří". Řízením osudu byl danou věcí téměř vždy syn dotyčného, který se později musel stát zaklínačským učedníkem. Pokud otec syna odmítl vydat, zaklínač nic nenamítal; později však potkala rodinu (bez zaklínačova přičinění) opravdu strašná pohroma. Toto předurčení osudem je v Sapkowského knihách velmi často zdůrazněno, jedno takové pouto spojuje Ciri a Geralta.