| abstract
| - Zatímco měli reputaci pro to být osamnělý, divoký dewbackové také byly známý tím že se potulovaly zdánlivě nekonečné pouštěmi na Tatooinu v řadách za sebou od dvou až do pěti ve snaze hledat jídlo a vlhkost během dne. Během hodin mezi stmíváním a úsvitem jak klesají teploty, se edwbackové stávají loudavými protože jsou chladnokrevní. Pro uchovávání tepla a energie se dewbacks shlukují. Rosu, kterou nahromadí na svých zádech během noci byla jejich zdroj vlhkosti po ránu a počátek jména tohoto druhu z anglického slova rosa (dew). Dospělý dewbackové měřil 1.3 až 2.1 metry do výšky a mohly dosáhnout délky od 2 do 3 metrů. Ačkoli většina z nich byla zelená dewbackové s červení, hnědí, šedí a zřídka modří. Bylo běžné pro tyto barvy mít skvrnitý nebo maskovací vzor který jim poskytovaly. Zvláštní melanin (pigment) obsažený uvnitř dewbackovy kůže omezovla záření ze dvojčat sluncí Tatoo I a Tatoo II , uchovává důležité tekutiny a dávají dewbackům schopnost, aby šly dny bez vody a vydrží nadměrné teplo. Dewbackové začínají den lízáním rosa, která se nahromadila přes noc. Zatímco tento obřad poskytl velmi potřebnou vlhkost pro zvířata tak také zesílovalo pouta mezi členy řad. Všežraví plazy tráví den kopájí v dunách s jejich velkými zuby a ostrými drápy pro traviny, podzemní hlízy, pouštní rostliny a mladé wompské krysy . Osamělý dewbackové žvýkaly kořeny kaktusů pro získání vlhkosti. Kvůli jejich velikosti mohli často zastrašit menší zvířata jestliže dojde k přímé konfrontaci. Dewbackové mohli bojovat pokut se dostaly do sty ku s kraytským drakem, ale výsledek spíše pozityvní pro draka, a tak dewbackův instinkt raději napový utéct nebo se schovat. Mrchožrouti jako woodoové byly známí tím, že krádli dewbackům vejce. Povídalo se ale nepotvrzeně že celá hejna skettů byla schopná zabít dewbacka vysáváním jeho tělesných tekutin.
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)