| abstract
| - Jan František Womacka je jedním z nejnechvalněji známých architektů celého světa. Je zatracován od Číny po Slovensko a nenáviděn od Německa po Ameriku, je přívržencem neo-konstruktivisticko-strukturalistického kubismu a pokud samy nespadnou, jsou jeho stavby bořeny obvykle dva týdny po dostavbě. [[Soubor:Dum_rodiny_vomacku.jpg|thumb|right|210px|Rodiče Jana Františka Womacky před domkem, který jim syn postavil v Turkmenistánu.]] left|80px Jan František se narodil v lednu 1948 v Českoslovesnku a záhy se stal jedním z nejmladších emigrantů, když se jeho světáčtí rodičové (kteří své dítě do matriky zapsali ne jako čecháčkovského Vomáčku, nýbrž jako světoběžnického Womacku) rozhodli utéct před nastupujícím režimem do Etiopie, kde v té době vládl císař Haile Selassie I. Strašislo komunismu bohužel rodinu dostihlo. Spolu s císařem Etiopie zmizel ze scény dějin i Jan František. Objevuje se o necelých dvacet let později v Praze, kde jako světaznalý dovedný architekt a člen Řádu svobodných zedníků podněcuje takzvané pražké jaro. Po příjezdu sovětských vojsk se mu podaří své reformní snahy zamaskovat jako sociologický výzkum a po několika překlepech při opisování tohoto faktu se stává jedním z předních architektů Sovětského svazu. Po vybudování několika ohromujících staveb přichází další revoluce. Jan František krátce cestuje po světě a po vlně neúspěchů a opovržení se vrací do své vlasti, do Čech, kde se chápe mnoha odvážných projektů. Poněkud matoucím faktem zůstává, že ačkoli stár nominálně 62 let, je Jan František v současnosti sympatický čtyřicátník s krátkými vlasy, malým knírkem a kulatými brýlemi. To asi díky věčnému stěhování. [[Soubor:Minimální byty.jpg|thumb|right|210px|Minimální byty postavené v centru Vídně. Zbořeny byly tři dny po dostavbě.]]
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)