| rdfs:comment
| - Jan Berwid-Buquoy se podle matriky narodil 26. března 1946. Jestli se tomu dá ovšem věřit, se neví. Jde o úřední zápis. Ty jsou většinou mylné. Narodil se v Praze v kuchyni, na gauči. To asi nikoho nezajímá, ale budiž. Jeho dědeček byl levobočkem Ferdinanda hraběte Buquoye (patrně erotoman). Podle některých pramenů je prapraprapra…vnukem bílé paní, a tím pádem i bratrancem Karla Schwarzenberga ze 17. kolena. Na rozdíl od svého prastrýce, Ing. Jana Bervidy (1929 - 1938 ministr československého civilního letectví), jeho prasynovec Jan Berwid-Buquoy, lítal od dětství jenom v průserech.
|
| abstract
| - Jan Berwid-Buquoy se podle matriky narodil 26. března 1946. Jestli se tomu dá ovšem věřit, se neví. Jde o úřední zápis. Ty jsou většinou mylné. Narodil se v Praze v kuchyni, na gauči. To asi nikoho nezajímá, ale budiž. Jeho dědeček byl levobočkem Ferdinanda hraběte Buquoye (patrně erotoman). Podle některých pramenů je prapraprapra…vnukem bílé paní, a tím pádem i bratrancem Karla Schwarzenberga ze 17. kolena. Na rozdíl od svého prastrýce, Ing. Jana Bervidy (1929 - 1938 ministr československého civilního letectví), jeho prasynovec Jan Berwid-Buquoy, lítal od dětství jenom v průserech. Jeho otec, Jan Kopecký (jména "Berwid-Buquoy" má po matce a svém nemanželském pradědovi, hraběti-erotomanovi), byl neúspěšným výtvarníkem, rovněž nemanželského původu. Ovšem v letech 1942-45 úspěšně absolvoval koncentrační tábor Hradištko-Krhanice. Často pracoval na Heydrichově zahradě v Panenských Břežanech. Měl tam totiž poměr s Linou Heydrichovou, manželkou zastupujícího říšského protektora, protektorátu Čechy a Morava. Ve smyslu Benešových dekretů se po válce nevědělo, zda-li ho mají za to zavřít (pohlavní poměr s nacizmem) a nebo vyznamenat (nemaje jiných možností, bojoval proti katanovi českého národa Heydrichovi těmito prostředky). Ačkoli to sem nepatří, je přesto nutné podotknout, že Heydrichova dcera se narodila až po smrti "svého" otce. Emilie Kopecká (matka výtvarníka) vlastnila krejčovský salón v Praze na Vinohradech. Šila v něm i kostýmy pro Hanu Benešovou. První dáma republiky jí za ně zůstávala zásadně dlužna. Bohužel měla chudák velká vydání: Mimo Ing. Jana Bervidy a generála Františka Moravce si vydržovala ještě další dva milence. Co tomu říkal "president osvoboditel", zůstává do dneška státním tajemstvím. V každém případě na přímluvu této šlechetné nymfomanky, byla klasifikována činnost výtvarníka Kopeckého na zahradě a zámku v Panenských Břežanech pojmem "politický vězeň".
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)