. . . "Fr\u00E1\u0148a se narodil 19. \u0159\u00EDjna 1910 v Sobotce. (Pozn\u00E1mka: Podle d\u016Fv\u011Bryhodn\u00FDch zdroj\u016F byla 19. \u0159\u00EDjna 1910 st\u0159eda.) Pozd\u011Bji se p\u0159est\u011Bhoval s rodinou do P\u00EDsku. Toto m\u011Bsto si velmi obl\u00EDbil. Odehr\u00E1v\u00E1 se tam v\u011Bt\u0161ina jeho rom\u00E1n\u016F, b\u00E1sn\u00ED a dramat. \u010Cas od \u010Dasu se v\u017Edycky najde n\u011Bjak\u00FD spisovatel, kter\u00FD si n\u011Bjak\u00E9 m\u011Bsto obl\u00EDb\u00ED a v\u0161echna jeho d\u00EDla se tam odehr\u00E1vaj\u00ED a opravdov\u00ED domorodci spisovatele nemaj\u00ED r\u00E1di, proto\u017Ee je v knih\u00E1ch popsal \u0161patn\u011B. Takhle Cimrman psal o Lipt\u00E1kovu, Pol\u00E1\u010Dek o Rychnov\u011B nad Kn\u011B\u017Enou, Kafka o Praze a Giordano Brno o Brn\u011B. Fr\u00E1\u0148a cel\u00FD \u017Eivot tou\u017Eil obeplout Pacifik. Proto se domn\u00EDv\u00E1me, \u017Ee byl velk\u00FD pacifista. Jeliko\u017E mu v tom br\u00E1nila vojna, kterou mu za trest o rok prodlou\u017Eili, beztak to bylo kv\u016Fli anarchii, byl i zavil\u00FD antimilitarista. V roce 1914, kdy\u017E m\u011Bl j\u00EDt do v\u00E1lky \u201Ef\u00FCr Gott, Kaiser und Vaterland\u201C (pro Boha, c\u00EDsa\u0159e a vlast), na truc onemocn\u011Bl, aby nemusel. Po vojn\u011B za\u010Dal studovat pr\u00E1va. Dostal se na hranu Standy Kostky Neumanna (to je ten herec, co hraje v Kosti\u010Dk\u00E1ch Kostk\u00E1\u010De). Ten ho zkazil. Kv\u016Fli n\u011Bmu se Fr\u00E1\u0148a dostal do v\u011Bzen\u00ED. Ve v\u011Bzen\u00ED jich bylo t\u0159icet \u0161est, desert\u00E9\u0159i, zlod\u011Bji. Bylo jim tam zima. T\u0159icet p\u011Bt jich dralo pe\u0159\u00ED, jenom Fr\u00E1\u0148a pe\u0159\u00ED nedral, ale kazil si o\u010Di \u010Dten\u00EDm. Bol\u00EDvala ho hlava. Nejhor\u0161\u00ED na tom bylo, \u017Ee kamar\u00E1di jdouc\u00ED z hospody mu chod\u00EDvali pod okno zp\u00EDvat ,,Rud\u00FD prapor\". To se to pak p\u00ED\u0161ou b\u00E1sn\u011B, kdy\u017E m\u00E1te takov\u00FD z\u00E1\u017Eitky, \u017Ee je to na celou b\u00E1se\u0148. Jednou Fr\u00E1\u0148ovi vojan\u0161t\u00ED p\u00E1ni p\u00ED\u0161ou psan\u00ED, \u017Ee dvan\u00E1ct\u00E9ho r\u00E1no on mus\u00ED rukovat, oh, rukovat. Voj\u00E1k je voj\u00E1k, mus\u00ED bojovat a vz\u00EDt si na mu\u0161ku t\u0159eba vlastn\u00ED srdce sv\u00E9, oh, srdce sv\u00E9. T\u00EDm cht\u011Bl Fr\u00E1\u0148a \u0159\u00EDct, \u017Ee pom\u011Bry v arm\u00E1d\u011B jsou tak \u0161patn\u00E9, \u017Ee voj\u00E1k mus\u00ED d\u011Blat i to, co nechce: j\u00EDt na vojnu, poma\u0161\u00EDrovat, zp\u00EDvat si, j\u00EDt tam, j\u00EDt zp\u00E1tky, j\u00EDt tam s rukou takle, b\u011Bhat, dokonce i st\u0159\u00EDlet a v neposledn\u00ED \u0159ad\u011B taky zab\u00EDjet. N\u011Bkomu to nevad\u00ED, t\u0159eba \u0159ezn\u00EDci se t\u00EDm \u017Eiv\u00ED, ale Fr\u00E1\u0148ovi se to nel\u00EDb\u00ED, tak to napsal do b\u00E1sni\u010Dky. thumb|Hrob Fr\u00E1ni \u0160r\u00E1mka P\u0159esto\u017Ee \u010Dty\u0159let\u00FD pan JUDr. Fanou\u0161ek naschv\u00E1l onemocn\u011Bl, aby nemusel do v\u00E1lky, rakousk\u00E1 tajn\u00E1 policie tento chab\u00FD trik prokoukla. Z\u00E1rove\u0148 se simulov\u00E1n\u00EDm si Fr\u00E1\u0148a zfal\u0161oval doklady, aby vypadal mlad\u0161\u00ED a nemusel na frontu. Pro\u0161lo by mu to, kdyby to nep\u0159ehnal. T\u0159icetilet\u00FD pr\u00E1vn\u00EDk ze sebe ud\u011Blal \u010Dty\u0159let\u00E9ho p\u0159ed\u0161kol\u00E1ka. To mu u\u017E ale v\u016Fbec nezblajzli, podmaz\u00E1val, jak to \u0161lo, odmlouval jako mal\u00E9 d\u00EDt\u011B, kter\u00E9 nechce UHO. Bohu\u017Eel na takov\u00E9 v\u00FDmluvy, kter\u00FDmi by p\u0159esv\u011Bd\u010Dil dne\u0161n\u00EDho policistu, c. k. policie byla zvykl\u00E1. Byl posl\u00E1n doporu\u010Den\u011B na ji\u017En\u00ED frontu. Ve \u010Dty\u0159ech letech byl jednozna\u010Dn\u011B nejmlad\u0161\u00EDm voj\u00E1kem prvn\u00ED sv\u011Btov\u00E9 v\u00E1lky. \u0160koda, \u017Ee u\u017E ne\u017Eije. Dnes by byl slavn\u00FD p\u0159edposledn\u00ED veter\u00E1n z prvn\u00ED sv\u011Btov\u00E9 v\u00E1lky. V\u00EDte, \u017Ee dal\u0161\u00ED je britsk\u00FD voj\u00E1k \u017Eij\u00EDc\u00ED v Austr\u00E1lii. Francouz\u0161t\u00ED veter\u00E1ni se dne\u0161n\u00EDch dn\u016F nedo\u017Eili, proto\u017Ee zahynuli po nevyhnuteln\u00E9 svatb\u011B, kter\u00E9 se pro nedostatek mu\u017E\u016F po v\u00E1lce nikdo nevyhnul. Dokonce i vrcholn\u00ED politici, prezidenti, premi\u00E9\u0159i a jedna Kanzlerin se p\u0159i p\u0159ehl\u00EDdk\u00E1ch a kladen\u00ED v\u011Bnc\u016F starali, jestli jim nen\u00ED zima, dokud jich je\u0161t\u011B p\u00E1r bylo. Ru\u0161t\u00ED voj\u00E1ci se uchlastali (p\u0159esn\u011Bji b\u00EDl\u00E9 zabili rud\u00ED a rud\u00ED se uchlastali). Jedin\u00FD britsk\u00FD voj\u00E1k, kter\u00E9mu se p\u0159ed svatbou poda\u0159ilo ut\u00E9ci do Austr\u00E1lie, se do\u017Eil dne\u0161ka. Veter\u00E1n\u016F arm\u00E1d, kter\u00E9 prvn\u00ED sv\u011Btovou v\u00E1lku prohr\u00E1ly, je celkem dost, zvl\u00E1\u0161t\u011B stodesetilet\u00FDch Ital\u016F, kte\u0159\u00ED ka\u017Ed\u00FD den pij\u00ED v\u00EDno Breganze, jed\u00ED olivov\u00FD olej Bertolli, \u010Derstv\u00E9 tu\u0148\u00E1ky Baliccio nebo t\u011Bstoviny Riscosa. Kter\u00FD produkt p\u0159esn\u011B jim zaru\u010Dil dlouhov\u011Bkost v\u00E1m \u0159eknou a\u017E za t\u00FDden, a\u017E podep\u00ED\u0161ou smlouvu. Nikdo z nich se ale nechlub\u00ED, \u017Ee v\u00E1lku prohr\u00E1l. Proto jsou, jako by nebyli. Ani po v\u00E1lce \u0160r\u00E1mek nep\u0159ehodnotil svoje antimilitaristick\u00E9 a pacifistick\u00E9 n\u00E1zory. Pravd\u011Bpodobn\u011B pracoval jako pr\u00E1vn\u00EDk a psal. B\u011Bhem druh\u00E9 sv\u011Btov\u00E9 v\u00E1lky mu vojan\u0161t\u00ED p\u00E1ni psan\u00ED neposlali. Na protest proti nacismu, okupaci a v\u00E1lce Fr\u00E1\u0148a nevych\u00E1zel ven krom\u011B cest do hospody, do obchodu, na proch\u00E1zky z\u00E1sadn\u011B v dob\u011B z\u00E1kazu vych\u00E1zen\u00ED, do pr\u00E1ce a jinam, kdy\u017E bylo pot\u0159eba. Jeliko\u017E o tomto protestu \u0160r\u00E1mek nikomu ne\u0159ekl, pro\u0161lo mu to. Po v\u00E1lce se s t\u00EDm r\u00E1d chlubil. Po druh\u00E9 sv\u011Btov\u00E9 v\u00E1lce se stal i komunistou. Proto byl n\u00E1rodn\u00EDm um\u011Blcem. Zem\u0159el v klidu v roce 1983 ve v\u011Bku 73 let + to, co si zapomn\u011Bl vr\u00E1tit, kdy\u017E si zfal\u0161oval doklady. Na jeho hrob\u011B je epitaf Ji\u0159\u00EDho Weigla. Zn\u00ED takto: \u201EVpom\u00EDn\u00E1me\u201C. Tento epitaf geni\u00E1ln\u011B a stru\u010Dn\u011B informuje o zesnul\u00E9 osob\u011B."@cs . "Fr\u00E1\u0148a se narodil 19. \u0159\u00EDjna 1910 v Sobotce. (Pozn\u00E1mka: Podle d\u016Fv\u011Bryhodn\u00FDch zdroj\u016F byla 19. \u0159\u00EDjna 1910 st\u0159eda.) Pozd\u011Bji se p\u0159est\u011Bhoval s rodinou do P\u00EDsku. Toto m\u011Bsto si velmi obl\u00EDbil. Odehr\u00E1v\u00E1 se tam v\u011Bt\u0161ina jeho rom\u00E1n\u016F, b\u00E1sn\u00ED a dramat. \u010Cas od \u010Dasu se v\u017Edycky najde n\u011Bjak\u00FD spisovatel, kter\u00FD si n\u011Bjak\u00E9 m\u011Bsto obl\u00EDb\u00ED a v\u0161echna jeho d\u00EDla se tam odehr\u00E1vaj\u00ED a opravdov\u00ED domorodci spisovatele nemaj\u00ED r\u00E1di, proto\u017Ee je v knih\u00E1ch popsal \u0161patn\u011B. Takhle Cimrman psal o Lipt\u00E1kovu, Pol\u00E1\u010Dek o Rychnov\u011B nad Kn\u011B\u017Enou, Kafka o Praze a Giordano Brno o Brn\u011B."@cs . . "Fr\u00E1\u0148a \u0160r\u00E1mek"@cs . . . . .